Články
Nechť vám texty slouží k inspiraci a navigaci.
Vidět potenciál druhého není totéž, jako čekat, až se změní 3/3
V předchozích dvou článcích jsem psala o dvou důležitých stavech. O chvíli, kdy nežijeme vztah, ale naději na jeho budoucí podobu. A o chvíli, kdy se trpělivost mění v utrpení a v opouštění sebe. Třetí pohled tento oblouk doplňuje.
Láska není schopnost vydržet všechno 2/3
Láska není schopnost vydržet všechno.
Nejtěžší není ze vztahu odejít, ale... 1/3
NEJTĚŽŠÍ NENÍ ODEJÍT. NEJTĚŽŠÍ JE PŘESTAT ČEKAT. Někdy nezůstáváme ve vztahu proto, že je nám v něm dobře. Zůstáváme, protože stále vidíme, co všechno by mezi námi mohlo být.
Cesta k roku 2030 a role srdce
Budoucnost lidstva nebude určena tím, kolik informací získáme. Ale tím, zda dokážeme spojit jasnost mysli s moudrostí srdce. Možná největší proměnou příštích let bude znovuobjevení člověka, který se naučí používat mysl s velkou přesností a srdce s velkou odvahou.
Vztah jako cesta vědomí
Dokud žijeme sami, můžeme si o sobě ledacos myslet. Že jsme trpěliví. Že umíme milovat. Že jsme svobodní. Že jsme vědomí., tolerantní... Pak vstoupí do našeho života druhý člověk.
Některé zkušenosti jsou jen vztahové.
Někdy druhý člověk není příčinou naší bolesti. Jen se nám vedle něho konečně ukáže to, co v nás už dávno čekalo na uvidění.
Potkala jsem takového muže
Potkala jsem takového muže. A je to krásné i náročné. Možná dokonce náročnější, než byly všechny vztahy předtím.
Život mi nedal to, co jsem chtěla.
Byla období, kdy jsem měla pocit, že mi bere to nejcennější. Že mi zavírá dveře, které jsem si přála otevřít. Že mi nedává vztahy, po kterých toužím. Že mi bere jistoty, sny i představy o tom, jak by měl vypadat šťastný život.
vztah
Mnoho lidí si myslí, že nejdůležitější pro vztah je komunikace. Jenže většina konfliktů nevzniká z nedostatku slov. Vzniká ve chvíli, kdy přestáváme vidět sebe sama. Ve chvíli, kdy nás ovládne potřeba mít pravdu, obhájit se nebo změnit druhého. Zdravý vztah není o dokonalosti ani o absenci bolesti. Je o schopnosti unést vlastní obrany, slyšet druhého a rozpoznat, co vytváří realita — a co už naše vlastní mysl.