Některé zkušenosti jsou jen vztahové.

Některé zkušenosti nemohou být individuální, jsou vztahové.


Nejde je „odpracovat“ jen v sobě, protože se skutečně ukážou až v poli mezi dvěma lidmi. Ne v představě, ne v teorii, ne v samotě — ale v živém kontaktu, kde se potká moje tělo, tvoje tělo, moje minulost, tvoje minulost, dnešní únava, dnešní otevřenost, dnešní obrana, dnešní láska.

Mnohé události jsme už zažili. Opakovaně. A tak očekáváme, že i dnes to bude "takové."

1. Zkušenost ve dvojici je pokaždé nová

I když jde o stejného člověka, stejný vztah, stejné téma — nikdy to není úplně stejné. Dnes může být přítomná únava. Zítra něha. Jindy strach či stará vzpomínka. Nebo program, který se spustí, aniž ho člověk zachytí,.

To je velmi důležité: nechtít to stejně.
Pravdivost vztahu není stálý stav, nemá to konzervativní jednu podobu, jde vždy o živý okamžik.

2. Neaktivuje se jen přítomností, ale i minulostí

Ve dvojici nejsme jen „já a ty“. Někdy tam vstoupí dávná situace, zranění, opuštění, ponížení, vina, stud, starý slib, starý obranný mechanismus.

A pak nereagujeme jen na toho druhého. Reagujeme na něco, co se přes něj připomnělo.

Někdy druhý člověk není příčinou mé bolesti. Bolí mě to,

co se ve mně, při setkání s ním, probudí.

3. Opravdovost není dokonalost

Nechtějme dokonalost a dokonalé zvládnutí situace. Okolonosti se proměńují každou minutou. Vztahové zkušenosti vzniknou, stanou se. To je život. Nemůžeme se připravit dopředu aby se nestaly. Jak žijeme, tak reagujeme. jak žijeme - tak budeme vybaveni takovou situací projít.

A v reakci objevujeme sebe. Vidíme druhého a především můžeme uvidět sami sebe. Vidíme obraz opravdovosti. Opravdovost v přítomné chvíli. 

Právě opravdovost znamená, že jsme tam takoví, jací jsme dnes.
Unavení. Zavření. Dotčení. Připravení. Nepřipravení. Milující. Obrnění. Zmatení. Přítomní jen napůl.

A i to je pravda okamžiku.

4. Vztah je místo, kde se ukazuje živý program

Program není pořád stejně silný. Jednou spí. Jindy je aktivovaný. Někdy člověk vypadá svobodně a zrale. Jindy ho během vteřiny převezme starý vzorec.

To neznamená, že pravda byla jen v jednom z těch stavů. Znamená to, že člověk je složený z více vrstev — a vztah je umí vyvolat.

Některé zkušenosti nemůžeme poznat sami. Potřebují druhého člověka — ne jako kulisu, ale jako živé zrcadlo. A pokaždé se dějí znovu, podle toho, co je právě přítomné: únava, okolnosti, vzpomínka, starý program, otevřenost nebo obrana. Pravda vztahu není pevný obraz. Je to živé setkání v dané chvíli.

Ve vztahu se tak nepotkává jen člověk s člověkem. Potkává se přítomnost s tím, co v nás ještě čeká na přijetí.

s láskou Monika Hasalová

konstelářka a průvodkyně

Někdy druhý člověk není příčinou mé bolesti. Bolí mě to, co se ve mně při setkání s ním probudí.
Monika Hasalová

DALŠÍ ČLÁNKY

Některé zkušenosti jsou jen vztahové.

Někdy druhý člověk není příčinou naší bolesti. Jen se nám vedle něho konečně ukáže to, co v nás už dávno čekalo na uvidění.

Potkala jsem takového muže

Potkala jsem takového muže. A je to krásné i náročné. Možná dokonce náročnější, než byly všechny vztahy předtím.

Život mi nedal to, co jsem chtěla.

Byla období, kdy jsem měla pocit, že mi bere to nejcennější. Že mi zavírá dveře, které jsem si přála otevřít. Že mi nedává vztahy, po kterých toužím. Že mi bere jistoty, sny i představy o tom, jak by měl vypadat šťastný život.

vztah

Mnoho lidí si myslí, že nejdůležitější pro vztah je komunikace. Jenže většina konfliktů nevzniká z nedostatku slov. Vzniká ve chvíli, kdy přestáváme vidět sebe sama. Ve chvíli, kdy nás ovládne potřeba mít pravdu, obhájit se nebo změnit druhého. Zdravý vztah není o dokonalosti ani o absenci bolesti. Je o schopnosti unést vlastní obrany, slyšet druhého a rozpoznat, co vytváří realita — a co už naše vlastní mysl.