Přání sama sobě
01. ledna 2020

Milí přátelé - přeji sobě...
Nelze dát nic víc, než sám neseš. Několikrát jsem chtěla napsat novoroční přání, odpovědět na ta, kerá mi přišla a nebylo to možné...
Přemýšlela jsem, co bych popřála. A přišla tato zpráva... Ne druhému a přesto více než jednomu. Sobě přeji a tím všem, sdílením sebe...
Milí přátelé, přeji sobě...
sama si v tomto roce přeji zažívat a pociťovat radost z jednoduchého bytí, naplnění a smysluplnost svého konání.
Přeji sobě zdraví a fyzickou kondici, cítit svou mladistvost a pružnost tak, jak nyní i nadále.
Přeji si dál vnímat svou měkkost a hebkost ve slovech, citech a i ve svých dlaních.
Přeji si znovu cítit pokoru a velikost při doteku poznání, které se odehrává na pobytech a já u toho prozření mohu být.
Přeji sama sobě tanec a pohyb a ponořování se do studené vody pro obživu a sílu přítomnosti.
Přeji si znovu a znovu přecházet přes uhlíky a ohybat lžičky bez pomoci vněších stimulů, jen nastavením své mysli a provádět tudy i vás…
Přeji si hojnost podnětů a vyslyšených výzev, přeji si hojnost přátel a rukou ku pomoci, přeji si hojnost srdcí a jejích cítění.
Přeji si odvahu a neutuchající chuť kráčet, i když nevidím cíl… Přeji si odvahu nevědět.
Přeji si zažívat bolest, je-li nezbytnou částí poznání a přeji si brzký stav, kdy umím po přijetí věcí a stavů poděkovat.
Přeji si znovu prociťovat stav vděčnosti, láskyplnosti a soucítění, neb momentů, které byly v roce předchozím bylo bezpočet.

Přeji si cítit tu chuť do života skrze zvědavost a zvídavost. Objevovat svět a jeho krásy…
Přeji si hojnost financí a materiální podpory, všude tam, kde mi pomáhá budovat a tvořit prostory a prostředí - pro sebe další lidi.
Přeji si vysázet stromy, založit a vybudovat další jezírka. postavit domeček a místo pro meditace… kde je možné společnou láskyplnou péčí přispívat do světa osobní radostí, smyslupností v přímé komunikaci s přírodou, jejími elementy a bytostmi.
Přeji si harmonii času a období, kdy jsem mezi vámi a věnuji se vám a skrze sebe nechám proudit, co je třeba, času kdy jsem ve službě a času oddechu, relaxace, meditace a spočinutí v samotě.
Přeji sama sobě nudit se a zevlovat. Nechat svou mysl integrovat a zvědomit to vše, co se mnou souvisí, co se okolo mne děje.
Přeji si sdílenou radost z poznání jiných lidí a zažívání stavu společného vědomí, pocitu většího celku.
Přeji si být viděna více lidmi, skrze jejich srdce.
Přeji si pociťovat respekt a pokoru.
Přeji sama sobě prožívat ten pocit vděčnosti… zamilovanosti, vášně a smíchu…
Přeji si toto, neb nemohu ti dát nic jiného, než sama žiju… Přeji, co sobě, to tobě…
A nechť to cítím po kterýkoli den v tomto roce.
Monika
Uvidět se, když se vidět necháme.
DALŠÍ ČLÁNKY
Cesta k roku 2030 a role srdce
Budoucnost lidstva nebude určena tím, kolik informací získáme. Ale tím, zda dokážeme spojit jasnost mysli s moudrostí srdce. Možná největší proměnou příštích let bude znovuobjevení člověka, který se naučí používat mysl s velkou přesností a srdce s velkou odvahou.
Vztah jako cesta vědomí
Dokud žijeme sami, můžeme si o sobě ledacos myslet. Že jsme trpěliví. Že umíme milovat. Že jsme svobodní. Že jsme vědomí., tolerantní... Pak vstoupí do našeho života druhý člověk.
Některé zkušenosti jsou jen vztahové.
Někdy druhý člověk není příčinou naší bolesti. Jen se nám vedle něho konečně ukáže to, co v nás už dávno čekalo na uvidění.
Potkala jsem takového muže
Potkala jsem takového muže. A je to krásné i náročné. Možná dokonce náročnější, než byly všechny vztahy předtím.




