Neodpovídám – jsem ve výhodě. Umíte dodržovat dohody?

Neodpovíte-​li, držíte si energii u sebe. ALE není to fér. Všimli jste si, kolikrát se vám přihodilo, že vám někdo řekl – „ok zavolám zítra“,  „Dobře, zítra máme poradu – tam se dozvím jak to bude a hned ti zavolám“ A NIC. Neozval(a) se. Může vás to zlobit, můžete mít myšlenky a říkat si: „Tohle se nedělá. Já na to čekám a nevím co dál. Plánuji si program a teď nevím, jak s tím naložit….“

Tyhle všechny myšlenky tam jsou a omezuje vás to. Ale o čem se nemluví a co především způsobuje vaši frustraci je ztráta energie a její stálý úbytek.

Nedokončenou komunikací zůstavají otevřená spojení mezi oběma lidmi. Zůstává napojení a je vám tak odebírána energie. Celý proces je poněkud složitější, ale pro představu… pokud čekáte na vyjádření se, na potvrzení čehokoli, jste v přímém napojení, jednoduše řečeno v závislosti na odpovědi. Pokud ta nepřichází, mnohokrát vaše mysl vyšle otázku: tak co? Tak jak? Tak kdy?… a vzpomenete si na daného člověka. Posíláte mu tak svou pozornost. Tato pozornost plní vaši mysl a sami odebíráte sobě energii. Zároveň tím voláte po odpovědi a jste tak říkajíc ”stále na drátě”. Máte-​li okolo sebe lidi, kteří v tomto dorží slovo, pokud řeknou zavolám zítra okolo 10:00 hod. a skutečně se v deset ozvou, je to úžasné. Všimněte si, jak u takových lidí celou dobu nic neřešíte. Všimněte si, že krátce před desátou vám vaše dohoda přijde na mysl, vyjeví se. A jak je příjemné, že vám dotyčný v deset zavolá a to i kdyby řekl, „nezlob se, ještě nevím jak to bude, vše se protáhlo, ale slíbil jsem ti zavolat, tak to dělám. Myslím, že budu vědět odpoledne – takže dnes večer se určitě ozvu.“

A vytvoříte spolu novou dohodu. Založenou na důvěře a respektu. S takovým člověkem máte pak příjemný a důvěrný vztah a cítíte spolehlivost, velkou volnost a klid.

V současné době probíhá mnohá komunikace rozvlekle. Je to taková přetahovaná. Dříve, pokud jsme šli telefonovat do budky na roh ulice, jsme si nachystali vše, co chceme říci a dávali si pozor, abych na nic nezapomněli. Měli jsme snahu se domluvit rovnou. Díky možnostem být v dosahu skoro nepřetržitě, tomu tak nyní není. Snadnost věty, “ok zavolám později” trochu degradovala naši dohodu. Náš slib. Ani si mnozí nejsou vědomi toho, že v tuto chvíli dali slib. Vyslovili dohodu. Pokud je na druhé straně člověk, který dbá na svá a vaše slova, bude nespokojený s vaším přístupem. Berete slova nadarmo. Nevíte co říkáte. Vaše  pozornost není na tom, co sdělujete. Neuvědomujete si to a nevíte, že nakládáte takto nezodpovědně nejen se svým časem, životem – ale teď i s mojim. Chybí vám zodpovědnost k sobě samému a to je veliká ztráta vaší vlastní energie. Velmi často se takovým lidem stává, že nesplní to co “slíbili”, to co vyslovili. Např. domluví si s vámi zítra setkání, pozvou vás na schůzku a nabídnou společný program. Jakmile se toto odehraje, obě zúčastněné strany jsou nyní ve spojení a energetickém propojení. Jak se blíží čas setkání jsou na sebe více a více naladěni a propojeni. Vaše pozornost je vědomě i podvědomě směřována k nadcházející události a tím zcela vyplňujete svou mysl. Svou pozorností se tak připravujete a podporujete i druhého a celou společnou událost.  Pokud se vše uskuteční, jak bylo dohodnuto, je to úžasné. Všimněte si kolik energie a pozornosti sem již bylo vysláno.

Představte si, co se odehraje pokud vám váš partner hodinu před vaší schůzkou oznámí, že se omlouvá, ale že to nebude. V případě, že se odehraje něco závažného, je změna úplně v pořádku a energie se okamžitě vyčistí s pochopením a přijetím obou. Ale v případě, že to není takto, ale že váš partner dal přednost něčemu, co se mu hůře odmítalo a vás hodí přes palubu a sebe postaví do role, já chudák nemohl sjem jinak, tak vynaložená energie nejen, že neplyne ke každému z účastněných, ale je degradována  tímto postojem, přístupem a zneužita. A toto zneužití cítíte na svém těle, v pocitech. Vnímáte pocit znásilnění, zneužití a využití… dosaďte si pojem, který nejlépe odpovídá vašemu pocitu v těle. Ztrácíte důvěru k člověku, který s vámi takto zachází. Ten tímto způsobem on manifestuje, ukazuje chybějící respekt k sobě samému. Nestojí sám sobě na prvním místě. Neptá se, jak se kde cítí aby si volil pro sebe okamžiky a činnosti při kterých je v souladu se sebou, kdy je šťastný… nechává se ovládat okolím a udělá, co mu kdo kdo řekne, co zrovna přijde, aniž by si byl vědom, že něco již má, že něco slíbil, že za slibem stojí člověk, kterému dal své slovo. Říká, že je zvyklý poslouchat, že je tak vychovaný.

Ale co to znamená: poslouchat?! Co tím sleduji, chovám-​li se tak?! Kdo poslouchá je hodný. Kdo je hodný bude pochválen. Kdo je pochválen, je přijat a dáván za příklad. Jinými slovy – budu hodný – budou mě mít rádi. Nezpůsobuji potíže, jsem pro rodinu (přátele, kolegy, ženu) přijatelný.

No jesti jste se rozhodli žít život dle představ někoho jiného – tak je to na vás, ale pouze do momentu, kdy se toto vaše nastavení začne dotýkat ostatních. A to především těch, kteří chtějí ve vás vidět svobodného člověka. Protože tím nejste. A vaše slovo pak nic neznamená. Možná jsme si něco dohodli, ale nemohu se spolehnout, protože jestli se objeví ještě někdo další, možná změníš plány a uděláš to podle něho…. a pak zase někdo další bude mít svou potřebu… a ty se zase změníš….   Má štěstí ten, kdo přijde poslední.

Jak se vám líbí tento model života? Jak byste se vedle takového člověka cítili? A jak se cítí on sám, když vlastní neví co chce. Slyší co chtějí ostatní. To ano. Ale ví co chce sám? Kým je? Co umí?

Toto si uvědomit, je první krok k možné změně…. Kdo se v tomhle vidíš, blahopřeji.  Blahopřeji, že to vidíš. Blahopřeji, že jsi ochoten si to připustit. To není málo. Vykročíš ta ze slepoty. Co s tím? Jak ustojíš změnu a jesli najdeš odvahu být sám sebou je další krok na tvé krásné cestě ke svobodě a štěstí. Jak na to, zase příště:)

krásné dny, ve své svobodě

Monika